K Berounce

Plán byl dát večer pivo v Chříči, přespat v lese u Berounky, a druhý den dojet kolem Lánské obory přes Hýskov a kopec na Zdejcice zpátky domů. Všechno se povedlo, jen ten kopec na Zdejcice jsme si nechali na jindy a pivo v Chříči jsme nestihli.

První den

Vyjeli jsme k večeru směrem na Skryje, to je parádní táhlý kopec (skopec - jakože kopec dolů). Akorát ta plánovaná hospoda už zavírala, tak jsme to zapíchli vedle v prodejně na sekanou s plesnivým chlebem a pivkem. Takto posíleni jsme zjistili, že mezitím nastala tma, takže zapínáme blikačky a světla.

Cesta pokračovala rovinatě a z kopce dolů k Berounce, až k mostu přes řeku. Jelo se krásně a rychle, víceméně pořád z kopce. Ta zajímavější a dobrodružnějši část nás teprve čekala. Podle mapy měla následující část být ideální zkratkou údolím s pár lavkami přes potok.

V realitě ta proklatá zkratka křižovala potok asi dvaceti brody, takže jsem si samozřejmě nabral do bot vodu. A to ta trasa ani nebyla čárkovaná ale žlutá turistická - pch!

Druhý den

Ráno jsme se oba shodli, že celou noc kolem nás dupaly myši, ježci, nebo něco podobně rušivého. Kromě toho jsme se ale oba skvěle vyspali, a to i přes to, že jsme šli spát až kolem půl jedné. Pořádně jsme posnídali, dopili čaj, pobalili a znovu osedlali kola. A to bolelo. Zadek se přes noc nějak odvyknul a ráno bolel přesně tam, kde by se teď hodilo sedět. Snad se to rozjezdí.

Znovu v sedle, ještě poopravit Petrovo převodník, a vzhůru zpět do vesnice doplnit zásoby vody v místní samoobsluze. Ledové kafe z plechovky a rázem se jelo líp. Přes krásné lesní cesty a kopečky jsme se vyloupli v podhradí hradu Krakovec, vyfuněli na něj, porozhlédli se, nasvačili a jeli dál různými polními zkratkami přes místní JZD směrem k Rakovníku, kde jsme se napojili na úžasnou asfaltovou cyklostezku k Městečku. Posíleni obědem v místním pohostinství hurá na největší stoupání výletu. Stoupalo se z těžka a s každým dalším šlápnutím jsem víc a víc litoval oběda zapitého extra hořkou 11° Březňák.

Dál kolem Lánské obory se zastávkou na kávu a další sladké posílení v Lánech. Po občerstvení se jelo výrazně líp. Štěrková cesta protínala nádherné křivoklátské lesy s úžasným klesáním k Berounce. Poslední stoupání od Berounky až do cíle se pekelně táhlo, celý den bylo totiž dost vedro.

Ale dojeli jsme, a opět jsme si užili parádní výlet.